Filip Kudrnáč - Venus , 235 x 190 cm, oil on canvas, 2003
Žluťásek - 79,5 x 57 cm, olej na plátně , 2011... obraz je dalším z cyklu dívek - motýlků . Podtextem tohoto konceptu je tradiční malířskou formou a poetikou a spojením jemné krásy ženského těla a ohrožené přírody poukázat i na stále větší vzácnost a ohroženost výtvarného druhu - klasické volné malby . ( nikoli fotorealismu a hyperrealismu, či airbrushovým imitacím , které postrádají rukopis a tím i názor autora ) . Mou snahou je staletími prověřenou kvalitou a hodnotou klasického řemeslného zpracování koncepčně pracovat na aktuálních , nebo stále platných tradičních tématech a někdy i poetickou nadsázkou a estetikou idealismu záměrně ironizovat prázdnotu modernismu a postmodernismu .
Fall in love. 2001. oil on canvas 260 x 184 cm.
Impossible dream. 2005. oil on canvas, 226 x 184 cm
Venus with Amor, that feels sorry... Oil on canvas 215 x 140 cm, 2008
Venus. 125 x 100 cm, 2009, oil on canvas
Tahiťanka u vodopádu, olej na plátně 80 x 59 cm, 2008
Modrásek, 80 x 60 cm, olej plátno, 2009
Forest nightfall, 120 x 100 cm, 2009, oil on canvas . Obraz Soumrak nad lesem je osobní výpovědí , kde se střetává má touha po věčně živé kráse přírody s žalem nad její současnou devastací. Obraz je nejen mým autoportrétem ale i obrazem mých snových surrealistických vizí, ze kterých vycházím a odkud se rodí moje inspirace, kdesi nad oblaky za ranních úsvitů či soumraků.
Filip Kudrnáč narozen v Praze 1975
v letech 1979- 1989 navštěvoval Lidovou školu umění,
v letech 1989 - 1993 studoval Střední odbornou školu výtvarnou Václava Hollara ,
v letech 1993 - 1995 absolvoval náhradní vojenskou civilní službu ,
v letech 1995 - 2001 vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze,
od roku 2001 se soustavně věnuje výhradně volné umělecké tvorbě
Filip Kudrnáč
na Hollarce studoval krom malby, kresby, sochařství , propagačního výtvarnictví a písma také grafické techniky a fotografii. Na Akademii pokračoval ve studiu konceptuality klasického helénistického sochařství v atelieru Karla Nepraše odkud přestoupil do klidného , nádherného a velkého atelieru Milana Knížáka , (dříve atelier Vojtěcha Hynaise), za účelem "samostudia renesanční malby". Školu zakončoval rovněž "samostudiem" v bývalém atelieru krajinářské školy založené Maxem Haushoferem a převzaté Juliem Mařákem.
Filip Kudrnáč je současný klasicistní malíř a sochař , který se věnuje všem tradičním výtvarným žánrům jako je figurální malba a socha, krajina, portrét, kresba, grafika, zátiší. Důvody a výchozí strategie jeho tvorby jsou v kontextu současného dění v podstatě konceptuálního charakteru , ačkoli mu jde primárně o kontinualitu a pokračování tradičních řemeslných postupů v rámci dlouhodobě stálých a historicky ověřených a uznávaných uměleckých hodnot, které krom obsahu naplňují podstatu umění svou estetickou formou zpracování. Filip Kudrnáč svým lyrickým viděním a rukopisem zobrazuje romantické, mytologické i surreálné výjevy a krásy přírody s upřímnou vnitřní vírou odpovídající jeho přesvědčení, vlastnímu estetickému vkusu a představě určitého dokonalého ideálu, ale zároveň však také tento idylický způsob vyjádření záměrně a až demonstrativně používá jako ironii současných, postmodernistických a konceptualistických postupů. Definice konceptualismu, postmodernismu i modernismu odpovídají v podstatě teoriím antiumění, které se buď zcela zříkají formálních klasických akademických postupů , estetiky a řemesla celého dosavadního vývoje umění a nebo je parafrázují formou neosobního kýče a jejich původní estetický a duchovní obsah a koncept tak výsměšně ironizují. To je pro Kudrnáče nepřijatelné a proto i jeho principy, důvody a konceptualita jsou často svým defenzivně asertivním způsobem také postmoderní, ale v jeho případě se však jedná o postmoderní rebelantství proti samotnému postmodernismu s touhou zanechat v umění jeho původní smysl a hodnoty a vyvést jej z dlouhodobě se prohlubující krize a narůstající umělecké inflace a deprese. Tento jeho postoj i samotná tvorba , která je zejména jeho odpůrci interpretována paradoxně často naivně zcela opačně , pak v důsledku originálním způsobem vytváří protipól k převaze nezobrazivého umění dnešní doby a dokládá svou opodstatněnost a potenciál. Vlastním rukopisem, estetikou a poezií chce Filip Kudrnáč reflektovat a zpracovávat současná, nebo stále platná témata se snahou o konkrétní , originální umělecký posun, kvalitu a kvalitní, koncepční, výtvarnou poetiku. Dále chce zastávat originální místo na umělecké scéně a poskytovat koncepčně především kladné příklady a duchovní hodnoty , které se dají více než jakoukoli jinou technikou , vyjádřit právě ověřenými klasickými akademickými postupy , skýtající největší paletu výrazových a koncepčních prostředků .
Například staré barokní krajinomalby mohou být v dnešní době drancování lesů tím nejaktuálnějším a nejkonceptuálnějším uměním, protože často zobrazují místo, kde dnes vede jen dálnice. Tyto 400 let staré obrazy jsou pro nás tak vlastně stále stejně aktuální a současné, jako jsou pro dnešního člověka životně potřebné stromy, které na nich jsou namalované.
Kudrnáč pracuje technikou jemné hladké malby vlámsko italské školy a v klasicky stavěných kompozicích spojuje nejčastěji kolorit a religiozitu vrcholné renesance se symbolickou nostalgií a naléhavostí konce 19. století . V plenéru zaznamenává atmosféru a kontrast co nejširší barevné škály odstínů záře slunečního světla a chladivých stínů a napříč všemi slohy a styly spojuje monumentalitu holandské barokní veduty s impresí . Filip Kudrnáč je i obdivovatelem belcantového zpěvu, což je mimo jiné i vzhledem k výše uvedeným faktům dnes zřejmě jeden z posledních oborů umění, kde existuje nejen prokazatelně dosažitelné umělecké mistrovství , ale především hlavně stále ještě logika principu vztahu - škola - profesor - žák . V Kudrnáčově různorodé a všestranné tvorbě se objevují i tendence pop-artu , jehož základ Filip spatřuje již v nadčasové dekorativní a plakátové tvorbě Alfonse Muchy. Hlavním motivem Kudrnáčova pop-artu je oslava mimořádných uměleckých i jiných výkonů nejrůznějších ikon popkultury či jiných neuměleckých oborů, s jejichž významem a aktuálním poselstvím se ztotožňuje a považuje je za trvalý a pozitivní odkaz dalším generacím, ze kterého je dobré vycházet. Nicméně nejen obrazy typu ELLE, antické Venuše v džínách i bez nich , sochy Gotta a Elvise , nebo portréty zářících hvězd operního nebe, ale v podstatě celá Kudrnáčova tvorba je spíše než pasivním a naivním obdivem k romantické kráse a k jeho idolům - určitou nostalgickou formou demonstrace proti lacinosti současného uměleckého středníhu proudu, všudypřítomné přetvářce i lenosti. Kudrnáčovy sochy a obrazy jsou protestem , vzdorem i přáním , jsou jeho velkým posláním a výpovědí opřenou nakonec i o vlastní interpretace některých písní , kdy Sound of your cry , Are you lonesome tonight , In dreams , Quand et puis pourquoi , L´amour est passé, When we were young , nebo Before, už nejsou jen sladkobolným refrénem , nýbrž skutečným řevem a nářkem a zvukem pláče jejich , ale i člověka, který se v nich nachází .
Nejdůležitější výstavy
1997 Praha, Mánes -Výstava AVU
2000 Praha, Mánes -Výstava AVU
2000 Praha, Galerie AVU
2000 Peru, AVU v Limě
2001 České Budějovice , Wortnerův dům
2001 Praha, Veletržní palác - Výstava diplomantů AVU
2002 Plzeň, Galerie města Plzně
2003 Praha, Palác Lucerna, Galerie Tvrdohlaví
2004 Praha, Jízdárna Pražského Hradu - Malba dnes
2005 Praha, Galerie hlavního města Prahy , Staroměstská radnice - vlastní retrospektivní výstava
2007 Praha, GHMP, Městská Knihovna
2008 Praha, Galerie AVU
2008 Mnichov, Transfer - ateliery AVU
2009 Brno, Dům pánů z Kunštátu, Transfer - ateliery AVU
2009 New York, USA, Transfer - ateliery AVU
2009 Valašské Meziříčí, Galerie Sýpka - výběr z díla
2010 Praha , Galerie 21.st. - současná malba
2011 Chrudim, Výstavní síň v divadle Karla Pippicha - současná malba
2011 Praha Mánes, Art Prague
Filip Kudrnáč je zastoupen v soukromých sbírkách u nás i v zahraničí ( USA , Německo, Itálie........) . Je držitelem mezinárodní ceny Salvadora Dalího ...

